Hana Tmejová

Onkologickou pacientkou od 19 let

Bylo mi 19, když jsem si kolem Vánoc roku 2010 všimla, že mám z vnitřní strany podprsenky stopy krve. S tímto problémem jsem navštívila gynekologii, sono a pak screeningové centrum v Praze. Tam proběhlo všechno velmi rychle. Sono, mamograf, biopsie. Předběhla jsem tam snad všechny pacientky a na dlouho získala pocit, že je tato věc v mém věku asi opravdu výjimečná, protože v čekárně byly ženy o generaci i dvě starší než já.

Na sonu byl viditelný útvar v levé dolní části prsu. Bradavku v tu chvíli nikdo neřešil. Asi za dva dny mi volala doktorka, která prováděla sono první výsledky. Byly nezřetelné, hraniční. Stala jsem se pacientkou onkologie, kde se rozhodlo pro operaci, protože útvar byl zvláštní a já mohla být ráda, že jsem přišla brzo, dokud ještě nebyl prokazatelně označitelný za zhoubný. Mezitím už také onkoložka začala řešit prasklou bradavku. Podstoupila jsem velmi bolestivou biopsii z bradavky, u které jsem o část bradavky přišla.

Operace, v mém případě tedy spíše preventivního charakteru, proběhla v červnu 2011. Pamatuji si bolest, strach o život, samotu nemocničního prostředí a v neposlední řadě strach o to, jak budu vypadat, protože jsem byla informovaná, že vzhledem k velikosti mých prsou a tomu, že bude potřeba vyndat větší kus tkáně, bude jedno prso asi značně deformované. Teď už mi to připadá malicherné. Žádná velká deformace se nekonala, ale zjistila jsem, že mám sklon ke keloidnímu hojení.

Kolečko konzultací

Téma nehojící bradavky, ze které vytékala krev a biopsie celý stav jenom zhoršila, bylo stále otevřené. Prošla jsem si opět kolečkem konzultací a v listopadu 2012 absolvovala operaci, při které se provedla ragáda bradavky a odstranění keloidní jizvy. Už po pár dnech bylo jasné, jak byla celá ta bolest a všechno zbytečné, protože bradavka opět praskla a jizva se zhojila ještě hůř.

Následovalo doporučení na plastickou chirurgii. Profesorka plastické chirurgie mě poslala to ráno na doplňující onkologické vyšetření, kde mi bylo na základě jednoho sona řečeno, že nehojící bradavka je provázána s ložiskem po operaci a jsou viditelná i ložiska v druhém prsu a proto doporučují oboustrannou mastektomii. Dále mi bylo řečeno, že pokud se proto teď nerozhodnu, tak za nějakou dobu přijdu se zhoubným nálezem v jednom nebo druhém.

O způsobu, jakým se mnou poté jednala profesorka plastické chirurgie už se snad ani nechci zmiňovat. Bylo mi doporučeno, ať se rozhodnu do příštího týdne a byla jsem doslova vystrkána z ordinace, protože za mnou už čekalo několik netrpělivých pacientů.

Zmobilizovala jsem veškeré své síly a rozhodla se navštívit ještě další lékaře, přičemž 5! lékařů mi na základě jednoho papíru doporučilo oboustrannou mastektomii, aniž by požadovali jakékoli doplňující vyšetření. Rozhodla jsem se převzít odpovědnost za svůj život a na ten doporučený zákrok nešla.

Duše se mi zhojila, tělo dohojím

Od té doby se nic nestalo. Nemám zhoubný nález. Sono je naprosto v pořádku. Bradavku sice řeším pořád, ale věřím, že jednou se zhojí, tak jako se mi podařilo po tom všem zhojit mou duši díky návštěvě Aliance žen s rakovinou prsu, kde jsem se stala součástí sekce mladý pacientek Bellis Young & Cancer. Poprvé jsem se setkala s někým, kdo má podobnou zkušenost, s kým můžu mluvit zcela otevřeně o všem a kdo mě vždy pomůže. Nyní se účastním nejrůznějších projektů, nemám problém o svém příběhu mluvit, edukuji dívky a ženy, jak se správně naučit samovyšetření prsu a setkávám se s lidmi, které bych asi nikdy nepoznala.

Daří se mi. Dokončila jsem bakalářské studium a pokračuji v magisterském, mám toho nejlepšího partnera, který mě velmi podporuje, milující rodinu a opravdové přátelé. Jsem svým způsobem za celou tu zkušenost vděčná, protože díky ní jsem našla sama sebe, našla jsem ženu uvnitř sebe, velmi rychle jsem dospěla a ujasnila si priority. Teď se cítím zdravá, krásná a silná. Nebojím se převzít odpovědnost za svůj život.

Příběh je zveřejněn se souhlasem autorky. Projekt Bellis nezodpovídá za faktickou správnost příběhu. Text prochází pouze stylistickou a gramatickou korekturou.