VÝŽIVA onko-pacienta

Kvalitní strava hraje významnou roli v léčbě i po ní

Onkologické onemocnění a s ním spojená léčba představují extrémní zásah do organismu. Mnohdy se mění samotný metabolismus pacienta, který často přibývá nebo ubývá na váze. Přibírání může být zapříčiněno kortikoidy přidávanými k cytostatikům v rámci chemoterapií. Jejich úkolem je omezit pocity na zvracení. Váhový přírůstek se také objevuje u žen podstupujících hormonální léčbu karcinomu prsu. Naopak snížení váhy mnohdy souvisí s úbytkem svalové hmoty. Organismus bojující s nádorovým bujením, vyžaduje vyšší příjem bílkovin než zdravý organismus. Pokud je tento příjem nedostatečný, bere si tělo aminokyseliny, základní stavební kameny bílkovin, právě ze svalů. Razantní změny na váze jsou u onkologických pacientů nežádané v obou variantách. Jak se stravovat, aby tyto změny nebyly výrazné a dodržela se správná výživa těžce zkoušeného organismu?

Ilustrace: Kateřina Dubská @kater_illu

1. Jezte opravdové jídlo

Zdravé a nemocné tělo mají jedno společné – potřebují kvalitní výživu. Takovou, která je bohatá na komplexní sacharidy, bílkoviny, zdravé tuky, vlákninu, vitaminy a minerály. Tato kritéria dokonale splňují základní, průmyslově nezpracované potraviny, např. libové maso, ryby, celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina apod. Naproti tomu některé průmyslově zpracované potraviny v čele s polotovary, uzeninami, různými proteinovými tyčinkami, sladkostmi a jinými představují kalorické bomby bohaté na energii a chudé na živiny. Tělo vyživované tímto jídlem sice získá energii, ale už žádné benefitní makroživiny a mikroživiny… Výsledkem je ukládání nadbytečné energie do tukové tkáně, přestože organismus „hladoví“.

Strava složená z kvalitních potravin se podílí na prevenci mnoha onemocnění, včetně obezity a s ní spojenými komplikacemi. Tuková tkáň u obézních lidí produkuje prozánětlivé látky, které dlouhodobě oslabují obranyschopnost. Narušení funkce imunitního systému je spojeno se zvýšeným výskytem onemocnění. Léčit obezitu je tedy důležité pro zachování a podporu zdraví, včetně prevence vzniku onkologického onemocnění.

Kvalitní výživa, vhodně zvolená strava, podporuje organismus tzn. vede jej ke zdraví. Tělo se lépe brání různým patogenům, infekcím, rychleji regeneruje. Kolik je té energie potřeba sníst? U onkologických pacientů se doporučuje 25-30 kcal na 1 kg tělesné váhy. Je však nutné zohlednit i životní styl – zda se pacient věnuje nějakému pohybu nebo nikoli. Obecně platí, že pokud jíte kvalitní potraviny v rozumném množství, nemusíte počítat kalorie. To, že jíte vhodné (zdravé) množství energie a živin poznáte podle stabilní hmotnosti.

Mnoho onkopacientů sahá po různých Nutridrincích a podobných produktech, když nejsou schopni jíst jako obvykle. Jedná se o specifický výživový produkt z lékárny, jehož konzumaci a výběr je vhodné konzultovat s nutričním terapeutem.

2. Zařaďte živočišné bílkoviny

Vedle svalů potřebuje především bílkoviny i náš imunitní systém, endokrinní systém a mnoho dalších systémů v našem těle. Během léčby rakoviny je tělo vystavováno vyšší zátěži, proto jich tělo potřebuje mnohem více. Jestliže proteiny organismu nedodáme stravou, bere si je ze svalové hmoty. Ta má funkci nejen pohybovou. Svaly navíc produkují mnohé protizánětlivé látky a přispívají k prevenci některých onemocnění. Odtud se tedy zřejmě bere názor, že pohyb, během něhož svalová hmota narůstá, je přirozenou prevencí pro mnohé nemoci.

Během léčby rakoviny může stoupnout potřeba bílkovin až na dvojnásobek, proto by onkologičtí pacienti měli sníst více bílkovin nejčastěji 1-1,5 g (až 2 g) bílkovin na 1 kg tělesné váhy. Žena s váhou 60 kg tedy může sníst 60-90 g (až 120 g) bílkovin. Důležité je nejen jejich množství, ale také zdroj. Využitelnost rostlinných bílkovin je nižší pro lidské tělo než u bílkovin z živočišných zdrojů. Zatímco ze 100 g rostlinných proteinů využije naše tělo asi 80 % a méně, u živočišných bílkovin to může být plných 100 %.

Vhodným zdrojem je proto:

• libové maso i v bio kvalitě – krůtí, králičí, kachní, husí, libové hovězí a vepřové

• ryby a mořské plody – ideální je kombinace sladkovodních a mořských ryb. Ty by měly být konzumovány aspoň 2× týdně.

• vejce – obsahují mimo kvalitních bílkovin i vitamíny a minerální látky.

• mléčné výrobky – jsou vhodné pro všechny, kteří nemají problémy s mléčnou bílkovinou nebo laktózou. Obzvláště tvrdé sýry, tvaroh nebo olomoucké tvarůžky jsou bohaté na proteiny.

Rostlinné zdroje:

Obecně u rostlinných zdrojů je nutná vhodná kombinace (obiloviny + luštěniny + zelenina apod.) pro vytvoření komplexní bílkoviny, která je v těle dobře využita. A pozor! Rostlinné zdroje bílkovin často obsahují více vlákniny a ta je někdy v období léčby hůře tolerována. Rozhodně není doporučeno v období onkologického onemocnění a jeho léčby přecházet na čistě rostlinnou stravu.

• luštěniny – různé druhy čočky, fazolí, cizrny. Je vhodné je kombinovat s obilovinami, např. s jáhlami, quinoou nebo hnědou, červenou či černou rýží. Toto spojení zajistí komplexnější bílkovinný profil.

• semínka, ořechy a ořechová másla – nestravitelnou slupku semínek je vhodné narušit klíčením nebo rozemletím/rozmixováním, aby tělo mohlo využít cenné látky ukryté v semeni. Lněná semínka jsou bohatá na omega-3 mastné kyseliny.

3. Nezapomínejte na tuky

Tělo tuky potřebuje a to je fakt. Rozdíl je však v tom, o jaké tuky se jedná. Bez ztužených, průmyslově vytvořených tuků se organismus jistě obejde. Na druhou stranu, esenciální mastné kyseliny v čele s omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami si tělo neumí vyrobit a je nutné mu je dodat stravou. Důležité je vyvážit jejich poměr. První zmíněné kyseliny mají protizánětlivé účinky a najdeme je především v tukové tkáni ryb, ale i v řepkovém a lněném oleji. Naproti tomu zdrojem omega-6 mastných kyselin jsou obzvláště oříšky a semínka.

Trápí-li vás citlivější zažívání, přijímejte tuky z mléčných potravin. V nich je tuk přirozeně emulgován, a proto jsou menší lipidové molekuly lépe stravitelné. Tuků není třeba se bát, pokud je konzumujeme v rozumné míře a z kvalitních zdrojů. Jejich příjem je během léčby vítaný, protože zvyšují množství energie získané z potravy a tu tělo bojující s nemocí jednoznačně potřebuje.

4. Dopřejte si vlákninu s mírou

Vláknina je důležitá pro harmonické trávení a správné vyprazdňování. To může být obtížné během hormonální léčby pacientek s karcinomem prsu, které trápí zácpa. Každá porce jídla by proto měla obsahovat vlákninu v podobě celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny či ovoce. Pokud vás trápí pocit žaludku jako na vodě během léčby, zkuste vlákninu trochu omezit a zařadit ji, až když vám bude lépe.

Obecně platí, že příjem vlákniny je vhodné navyšovat postupně. Veganská strava je bezproblémová pro člověka zvyklého na ni, ale běžný člověk holdující masu, vejcím a mléčným produktům by z ní měl zpočátku problémy. Jeho trávení zkrátka není připravené na tak vysoké množství vlákniny. A jak již bylo zmíněno, není vhodné v období onkologického onemocnění přecházet na čistě rostlinnou stravu. Trochu jiná situace je období po léčbě, kdy v případě, že člověk opravdu holdoval živočišné stravě, je rozumné se zamyslet a postupnými kroky snižovat podíl živočišné stravy a navyšovat rostlinnou. Není třeba se ale zcela vzdát masa, mléčných výrobků, vajec a zejména ryb. Naopak, jejich uvážlivé zařazení do denního jídelníčku zdraví podporuje. Tedy více rostlinné stravy a uvážlivě živočišné – to pomůže nám i naší planetě.

5. Nevyčítejte si dortíky

Stává se vám, že po chemoterapii nebo ozařování nemáte chuť na nic kromě sladkého? Pokud si dorty a čokolády nedopřáváte každý den, není třeba se extrémně obávat o své zdraví. Jeden zákusek za den je lepší než nic za den. Tělo potřebuje aspoň trochu energie na boj s nemocí. Dejte třeba přednost kvalitnímu cheesecakeu, který obsahuje bílkoviny a lehce stravitelné mléčné tuky. A hlavně se po jednom soustu nestresujte, protože stres oslabuje tělo ještě více. Raději buďte vděční za to, že zvládnete sníst alespoň jedno jídlo za den.

6. Zapomeňte na extrémní diety

I když přiberete během léčby, nevrhejte se do extrémních diet typu půst, ketodieta, nízkotučná strava apod. Lepší je mít 5 kg navíc než být ve stresu z toho, jestli jste snědli něco, co „nemůžete“. Vedle toho nemocný organismus potřebuje všechny složky potravy a není vhodné mu odpírat některou z makroživin (často spojené s omezením příjmu i mikroživin) a oslabovat ho tak. Zapomeňte také na tvrzení, že když nebudete jíst cukr, nádor vyhladovíte. Tělo si umí vyrobit glukózu i při nízkosacharidové dietě, ovšem za cenu, že si zdroj vezme ze svaloviny, o níž můžete zbytečně přijít. U ketodiety vám navíc může být během léčby ještě více nevolno. Soustřeďte se spíš na to, jestli jíte pestrou a kvalitní stravu, která není vysoce průmyslově zpracovaná.

A rada na závěr: Není třeba detoxů, zázračných pilulek, proteinových shakeů, pokud jíte stravu vhodně složenou z kvalitních potravin.

Odborná konzultace nutričních doporučení

Mgr. Věra Andrášková, vedoucí nutriční terapeutka Masarykova onkogického ústavu