ZOBRAZOVACÍ METODY v diagnostice karcinomu prsu

Ultrazvuk, mamograf, magnetická rezonance nebo PET/CT? Možností, jak odhalit, zobrazit a lokalizovat karcinom prsu je v současné medicíně naštěstí dostatek. Každá z metod se však hodí pro jiné pacientky a různá využití. Proto přinášíme přehled současně využívaných zobrazovacích metod.

Zdroj: National Cancer Institut via Unsplash

Vyšetřovací metody je nezbytné rozdělit na screeningové (u žen bez obtíží) a diagnostické, které se využívají přísně indikovaně v případě, že screeningové metody zachytily nějaké podezření. Ve screeningu i při vyšetření žen s obtížemi se ale vždy postupuje od nejjednodušší metody k nejsložitější.

Screeningové metody: mamografie, ultrazvuk

Diagnostické metody: mamografie a její přídatné metody, ultrazvuk, magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie

Ultrazvuk (sonografie)

Jedná se o volbu č. 1, pokud jde o vyšetření mladých žen s podezřením na nádor prsu. Důvody jsou hned dva. První je šetrnost ultrazvuku, který funguje na principu zvukových vln a nepředstavuje riziko v podobě ionizujícího záření. Z toho důvodu je možné jej opakovat i víckrát v roce. Druhou výhodou je lepší vyšetřitelnost mladé prsní tkáně, která je denzní (hustá). Z toho důvodu není na klasickém mamografu snadno vyšetřitelná a zobrazená tkáň má tendenci zakrývat na mamografických snímcích možné novotvary. Právě proto je ultrazvuk u mladých žen hlavním diagnostickým vyšetřením, mamograf se zde přesouvá do pozice pouze doplňkového vyšetření. Samotný ultrazvuk je nebolestivé, krátké vyšetření, během něhož je pacientce na kůži prsu aplikován gel pro lepší klouzavost sondy. Tou lékař důkladně projíždí prs. Žena může cítit maximálně lehký tlak na ňadro. Výhodou této metody je také její malá finanční nákladnost pro zdravotní systém. Tato metoda je zdarma, jestliže má žena nějaký klinický příznak a žádanku od ošetřujícího lékaře (gynekolog, praktický lékař, onkolog).

Mamograf

Mamografie je základní screeningovou metodou pro ženy středního a vyššího věku, nejčastěji od 40 let výše. V rámci pravidelného screeningu je mamografické vyšetření zdarma pro všechny ženy od 45 let výše, každé 2 roky. S pomocí mamografie lze odhalit i velmi malé nádory, přesně určit jejich velikost, počet ložisek a jejich umístění v tkáni. Funguje na principu měkkého rentgenového záření (tvrdé rentgenové záření je využíváno v zobrazení kostí nebo plic), které je šetrnější a rozhodně není pravdou mýtus, který koluje společností, že sám mamograf vyvolává rakovinu prsu. Bezpečnost mamografu byla mnohokrát zkoumána a používá se nadále pro své vynikající diagnostické vlastnosti. Podle celosvětového standardu se preventivní mamografie u žen bez obtíží provádí jednou za dva roky, což je zcela dostatečné. Pokud se v mezidobí mezi mamografiemi objeví nějaký významný klinický příznak, využívá se buď mamografie nebo ultrazvuk, nebo také obojí.

Mamografie prochází neustálým vývojem, zlepšuje se kvalita zobrazení jemných detailů v prsní tkáni. V současné době se používá přímá digitální mamografie s plochým detektorem. Digitalizace obrazu umožňuje jeho čistější podobu a také snižuje radiační zátěž na tkáň. Digitální zpracování mamografického obrazu si umí velmi dobře poradit s hustou (denzní) tkání. Dalším vývojem digitálního zobrazování vznikla tomosyntéza, která dá vyšetřujícímu lékaři nahlédnout do husté tkáně prsu ještě detailněji, protože zobrazuje tkáň prsu ve vrstvách. Jde ale o doplňující vyšetření, které se indikuje pouze ve speciálních případě, kde nestačí k mamografii přidat nezátěžový ultrazvuk.

Je také možné kombinovat mamografii s podáním kontrastní látky do žíly. Tato technologie a její skutečný přínos pro diagnostiku prsní žlázy je zatím zkoumána.

Tomosyntéza ani mamografie s podáním kontrastní látky se nevyužívají v běžném screeningu u žen bez obtíží – zde se o těchto metodách zmiňujeme jen pro úplnost informací.

Během klasické mamografie si žena odloží do půli pasu a je postaví se před mamografické zařízení. Do dvou desek položených naproti sobě je umístěn prs, který je následně deskami jemně stlačen. Některé ženy během procedury pociťují mírný diskomfort, některé jej vnímají i lehce bolestivě. V případě silně bolestivých prsů, by žena měla vyšetřující radiologickou asistentku na tento fakt upozornit. Samotné vyšetření trvá pouze pár minut. Na výsledky si může žena na některých pracovištích počkat, jinde odchází po vyšetření domů a výsledky jí přijdou do schránky nebo jejímu ošetřujícímu lékaři.

Magnetická rezonance (MRI)

MRI představuje moderní zobrazovací metodu založenou na principu silného magnetického pole (nikoli ionizujícího záření), která se volí pro screening žen s vysokým rizikem rozvoje nádorového onemocnění v oblasti prsu, při zjišťování rozsahu onemocnění či ke kontrole účinnosti neoadjuvantní léčby. Nevýhodou vyšetření je aplikace kontrastní látky s možnou alergickou reakcí, delší doba vyšetření (okolo 45 minut) a menší komfort vyvolaný hlučností přístroje a specifickou polohou pacientky při vyšetření. Odměnou je velmi přesný 3D obraz poskládaný ze snímků, které dokážou velmi detailně zobrazit strukturu novotvaru.

Vyšetření probíhá tak, že je pacientce aplikována do žíly pomocí kanyly kontrastní látka. Je nutné chvilku vyčkat, než se látka dostane do oběhu, a tedy i do prsní tkáně. Poté je žena přivedena do místnosti s přístrojem produkující silné magnetické pole. Tento „tunel“ s lehátkem, na něž je žena položena, je značně hlučný, proto jsou pacientům podávány špunty do uši nebo klapky na uši. Samotné vyšetření je nebolestivé, silné vibrace přístroje a úzkost tunelu však mohou být pacientce nepříjemné. Každý ošetřovaný trpící klaustrofobií by měl na tuto skutečnost personál předem upozornit. Po zbytek dne po vyšetření není třeba speciálního režimu.

Pozitronová emisní tomografie kombinovaná s computerovou tomografií – PET/CT

Představuje doplňkové vyšetření, které je indikováno pouze u některých pacientů. Jeho výhodou je schopnost odhalit nádory ve velmi počátečním stádiu a přesně je lokalizovat. Nevýhodou je silná radiační zátěž a také vysoké náklady. Jedná se o kombinaci pozitronové emisní tomografie (PET) a počítačové tomografie (CT). První metoda posuzuje míru poškození buněk, zatímco druhá jejich umístění.

Před vyšetřením se do žíly vpraví PET radiofarmakum, které se dostane do krevního oběhu a následně do tkání. Těchto látek se v současné době využívá více. Pacientka poté čeká 1-2 hodina na vstřebávání radiofarmaka. Poté je připravena na samotné snímání v CT zařízení, kde dostane do zavedené kanyly ještě kontrastní látku pro CT. Využívá se výše zmíněná sloučenina s jódem. Kontrastní látka na rozdíl od radiofarmaka může vyvolat lehkou alergickou reakci. Snímání trvá asi 30 minut, vyhodnocení další půlhodinu, během níž pacientka čeká v čekárně, kdyby se objevily následné komplikace. Díky radiofarmaku by po zbytek dne a ten následující neměla žena chovat velmi malé děti (podobně jako u scintigrafie kostí).

PET/CT se pro svoji náročnost a nákladnost provádí pouze v případech, kdy je podezření na větší rozsah onemocnění, možné metastazování do jiných orgánů nebo také u žen s prokázaným velmi agresivním nádorem (často triple negativní nebo HER2+ zachycen ve pozdějším než prvním stadiu).

Odborná konzultace: Prim. MUDr. Miroslava Skovajsová, PhD.

zakladatelka sítí mamma center Breast Unit Prague