Nádech: Lenka Adámková

,,Rakovina byla něco, co se mě přece netýká,“ říká Lenka, že na nemoc ani nepomyslela, než jí diagnostikovali triple negativní nádor prsu. Po druhé mateřské dovolené se chystala vrátit se do práce. Naplnit svůj život něčím jiným než jen péčí o rodinu a domácnost. Místo toho se pustila do léčení.Ona i její rodina to nesla těžce. Lenčina tchyně na rakovinu zemřela. ,,Byla jsem svědkem, jak to může dopadnout, a měla jsem velký strach,“ vypráví Lenka. ,,Bylo to navíc za covidu a nemohli jsme se s ní ani patřičně rozloučit.“ Na druhou stranu Lenčina teta rakovinu překonala. ,,Ona to zvládla a musela jsem věřit, že já taky,“ vzpomíná, co jí dávalo naději.Nejtěžší pro Lenku byly fyzické změny a ztráta energie. ,,Když mi začaly padat vlasy, došlo mi, že jsem opravdu nemocná,“ sdílí. ,,Ostatní mě utěšovali, že mi vlasy zase dorostou, nechápali, jaké to je.“ Stejně tak nerozuměli, že přestože léčba proběhla úspěšně a Lenka se teď cítí zdravá, stále bývá unavená a nezastane toho tolik, co dřív. ,,Jste zvyklá, že fungujete na 100%, a najednou jste na nule,“ povzdychne si.