Nádech: Monika Krejčová

Nádech: Monika Krejčová

foto: Alena Marcinka Syslová

Monika je teď čerstvá maminka a zase se vrací ke šťastnému životu, který žila před diagnózou. Vše totiž tehdy, před třemi lety, vycházelo podle plánů. Muž jejího života ji požádal o ruku, podnikli spolu pouť do Santiaga de Compostela a firmě, kterou založila, se začínalo dařit. Vyšetření, na které si zašla, měla být jen běžná prevence. A přineslo úplně jiné výsledky, než čekala – našli jí invazivní nádor NST G1.

Když se během léčby vdávala, opravdu s přítelem do manželství vstupovali „v dobrém i zlém“. Náročné období to bylo pro oba. „Změníte se – vypadáte jinak, jste unavená a nemáte vždycky dobrou náladu,“ popisuje, co prožívala. Monika přišla i o ňadro, což pro ni bylo velmi těžké. „Pamatuju si, jak jsme večer předtím, než mi vzali prso, leželi s manželem spolu v posteli a plakala jsem mu v náruči,“ vypráví. „Když jsem se potom viděla poprvé v zrcadle, vykřikla jsem, byl to šok.“ Dnes už situaci přijala a je pro ni nejdůležitější, že tu může být pro svou rodinu a může svou dcerku kojit. „Než jsem onemocněla, líbila jsem se sama sobě, měla jsem se ráda a věděla jsem, že dřív nebo později to tak zase bude i po nemoci.“

To, že se jí tak krátce po léčbě podařilo otěhotnět a úspěšně donosit a porodit dítě, považuje za zázrak. Nyní opět žije spokojený život a cítí se ještě lépe než před diagnózou. „Víc si vážím toho, co mám, a ve svém životě dělám vše pro to, abych si to udržela a mohla se věnovat všemu, čemu chci.“ Zároveň ale ví, že bez podpory druhých by situaci nezvládala tak snadno, a snaží se pomáhat lidem kolem sebe. Třeba právě Belliskám, se kterými ji nadále pojí silné pouto.