Martina Gallíková

Pochopila jsem, že rakovina není něco, co můžu jen tak vytěsnit, že je součástí mého životního příběhu, ačkoli to může znít negativně

Můj příběh se začal psát v únoru 2014. Ve 27 letech se mi svět opravdu obrátil vzhůru nohama. Obrovský šok, který přišel se sdělením diagnózy, jsem dlouho nemohla zpracovat. Měla jsem pocit, že najednou nemám svůj život pod kontrolou. S velkou podporou mé milující rodiny a mého skvělého muže se to pomalu po roce všechno ustálilo, ale pořád jsem nebyla sama sebou. I když mi moji blízcí chtěli velmi pomoci, pořád jsem měla pocit, že jsou věci a pocity, které nechápou. A pak do mého života vstoupily Bellisky. Najednou to přišlo – ten pocit sounáležitosti a souznění. Byla jsem ohromena a inspirována jejich odhodlaností, ale také velkou empatií a podporou, které se mi od začátku dostalo. Začala jsem být hrdou Belliskou, a smysl našla i v pomoci dalším.

Naše cesty se pak na čas rozešly, hlavně v době, kdy se nám s manželem narodila naše úžasná holčička. Pořád jsme s holkami zůstaly v kontaktu, za co jsem neskonale vděčná. Před rokem se totiž nemoc vrátila, a v létě pak ještě přidala na síle. Moje Bellisky tak byly mezi prvními, které věděly o recidivě i o vzdálené metastazi, a které to všechno se mnou a s moji rodinou prožívají.

Myslím, že jsem za těch 9 let ušla velký kus cesty. Pochopila jsem, že rakovina není něco, co můžu jen tak vytěsnit, že je součástí mého životního příběhu, ačkoli to může znít negativně. Pro mě osobně bylo toto uvědomění silným momentem, který mi pomohl v sebepřijetí, a dal mi sílu a odvahu pokračovat v životě dál – pro moje lásky, rodinu a pro sebe samu.

Pokud bych měla říci, jestli jsem skrz nemoc našla něco dobrého, určitě to jsou právě Bellisky. Říká se, že sdílený žal je poloviční žal a sdílená radost, dvojnásobná radost. S Belliskami to platí na sto procent – jsme tady pro sebe <3

Příběh je zveřejněn se souhlasem autorky. Projekt Bellis nezodpovídá za faktickou správnost příběhu. Text prochází pouze stylistickou a gramatickou korekturou.