Olga Vít Krumpholzová (45)

Operní pěvkyně

Bylo mi 36 let, když jsem si objevila bulku v prsu. V rodině jsme bohužel měli úmrtí na rakovinu. I proto jsem hodně dbala na prevenci a prováděla si samovyšetření. Chodila jsem také pravidelně na sono prsou, každého půl roku. V listopadu roku 2018 byla všechna vyšetření v pořádku, a o pár měsíců později mi lékaři sdělili, že mám v prsu tří centimetrový nádor. Byl to pro mě opravdu velký šok, vůbec jsem to nečekala a hlavně nechápala. Vždyť jsem pravidelně chodila na vyšetření, všechno jsem se snažila dělat správně a stejně se něco takového může stát.

Diagnóza přišla v době, kdy můj syn chodil do první třídy a já byla ještě s dcerou na mateřské dovolené. Měla jsem poměrně hezky rozjetou kariéru operní pěvkyně, byla jsem velmi aktivní a moc mě to bavilo, i když to bylo všechno hodně náročné. Zpěv byl od dětství důležitou součástí mého života. Nemoc však znamenala obrovskou brzdu. Najednou jsem se musela opravdu zastavit.

Během léčby jsem měla velké štěstí na lidi kolem sebe a na lékaře. Nejdřív jsem podstoupila operaci, při které mi odebrali část prsu a jednu uzlinu z podpaží, která se nakonec ukázala v pořádku. Poté mě čekala radioterapie a hormonální léčba. Po skončení ozařování mi dcera nastoupila do školky a já se nadšeně vrátila do pracovního procesu. V Českém muzeu hudby jsem pracovala jako kurátorka sbírek a zároveň jsem se vrátila k mému milovanému zpěvu. Musím však říct, že jsem v sobě už měla jakési varovné znamení. Nechci znít jako vševěd, že stoprocentně vím, proč nemoc přišla do mého života. Ale když jsem se tehdy ohlédla zpět, došlo mi, jak moc jsem byla přetížená, snažila se co nejlépe skloubit rodinu a kariéru a fungovala na dvě stě procent. A moje tělo řeklo prostě dost, takhle to dál nepůjde. Začala jsem si proto už vybírat jen koncerty, které pro mě nebyly úplně vysilující. Bylo to pro mě ze začátku těžké si to v sobě zpracovat.

Po dvou a půl letech, kdy vše vypadalo v naprostém pořádku a mohla jsem vysadit hormonální injekce, se bohužel nemoc vrátila. Cítila jsem, že je něco špatně, ale nikde mě nic nebolelo a bylo mi dobře, ale projevily se mi změny v krevních testech. Následné pátrání po příčině odhalilo metastáze v kyčelním kloubu a stehenní kosti. Byl to pro mě další šok. Takže o tři roky později od původní diagnózy mě čekala náročná operace kloubu a kosti. A od té doby jsem diagnostikovaná jako metastatická pacientka. V současné době mám dlouhodobou léčbu chemoterapie.

Moje práce v Českém muzeu hudby mě moc baví a naplňuje. Pracuji v krásném prostředí kostela sv. Máří Magdalény na Malé Straně. V současné době mám na starost hlavně smlouvy, setkávám se a jsem v kontaktu se zajímavými lidmi z oblasti hudby z celého světa. Svůj život jsem myslím hodně přehodnotila. Nastavila jsem si, že nemusím být za každou cenu všude, nemusí vždy být vše dokonale uklizené a naučila se odpočívat, když je to potřeba.

Mám skvělou rodinu, dvě krásný děti a zdraví je pro mě priorita číslo jedna. Žiju tady a teď. A ke zpívání se vracím, i když už jen jako ke koníčku. Stále mě moc baví a naplňuje a ten pocit, když stojím na jevišti, je pro mě velmi silný. Dokonce teď jezdíme občas s mým souborem z vysoké školy na taková menší vystoupení do domovů důchodců. Mám pocit, že tam přineseme takové světlo a těm lidem uděláme obrovskou radost, kterou nám velmi silně vracejí, a to je nepopsatelný zážitek.